Mnichovská dohoda: Bez nás a proti nám

Jednání bylo zahájeno 29. září 1938 v Mnichově. Zástupci ČSR nebyli na mnichovské jednání přizváni, vyslanec v Berlíně Vojtěch Mastný a diplomat Hubert Masařík čekali za dozoru gestapa v předsálí. Představitelé zúčastněných států Adolf Hitler, Neville Chamberlain, Édouard Daladier a Benito Mussolini podepsali okolo jedné hodiny po půlnoci 30. září dohodu o odstoupení pohraničí českých zemí Německu a v dodatku nařizovali i územní ústupky vůči Maďarsku a Polsku. Vojtěch Mastný ve zprávě o průběhu jednání napsal: „Po přečtení celé dohody prohlásil jsem, že předložím ji v Praze ministru zahraničních věcí a prezidentu republiky k rozhodnutí, načež poznamenal Chamberlain: ‚There is no reply expected‘ (Odpověď se neočekává).“

• Na fotografii porada nad mapou Československa 29. září 1938. V první linii stojí zleva Wilhelm Keitel, Benito Mussolini, Adolf Hitler, Hermann Göring, Heinrich Himmler a Rudolf Hess.

Dopoledne 30. září zasedala na Pražském hradě vláda za přítomnosti prezidenta Beneše a náčelníka generálního štábu Ludvíka Krejčího. Rozhodovali se, zda přijmou verdikt, anebo povedou zemi do války. V případě, že by vláda a prezident odmítli přistoupit na mnichovskou dohodu, hrozila nejen válka s Německem, ale i s Polskem a případně i s Maďarskem. Tyto země předložily už 21. září své územní požadavky a Poláci začali na hranicích soustřeďovat vojska. Nakonec zvítězil pragmatismus, a snaha přežít nad patrně beznadějným bojem. Ministr zahraničí Kamil Krofta oznámil britskému a francouzskému vyslanci: „Jménem prezidenta a své vlády prohlašuji, že se podrobujeme rozhodnutí, k němuž došlo v Mnichově bez nás a proti nám.“

Neblahé důsledky Mnichova

Mnichovská dohoda a její uskutečnění podle nátlakového, Němci dirigovaného rozhodnutí tzv. Mezinárodního komitétu znamenaly pro ČSR katastrofu. Ztraceny byly rozsáhlé komplexy lesů, velká část průmyslu a většina těžby uhlí. Železnice spojující Čechy s Moravou a se Slovenskem byly na několika místech přerušeny. Ztracena byla linie obranných opevnění. V německém záboru se ocitlo asi 720 000 Čechů, část území zabralo také Polsko a Maďarsko. Republika celkem přišla o jednu třetinu svého území (41 000 km²) i obyvatel (4 879 000).

Přečtěte si o záhadě kolem originálu a kopie Mnichovské dohody